Pedofilové si natáčí nahé děti po internetu
Pedofilové si natáčí nahé děti po internetu
Postup pedofilů je jednoduchý. Vyhledávají v kontaktech komunikátorů, jako jsou například ICQ nebo MSN, děti, které mají u svého počítače webkameru (u ICQ je její přítomnost indikovaná speciální ikonou).
S dětmi pak chvíli hovoří a pokud mají štěstí, podaří se jim je přemluvit, aby kameru spustily. Pak už záleží jen na jejich umu, aby chlapce nebo holčičku donutili se svléknout.
Své zkušenosti s internetovým pedofilem má i dvanáctiletá Eva z Prahy. "Ráda si povídám s lidmi po síti. Občas si někoho v kontaktech najdu sama, občas si někdo najde mě," začíná dívka svůj příběh.Vypadlo to jako jeden z mnoha nezávazných chatů. "Ahoj, jak se máš, nudím se a chtěl bych si trochu popovídat," začal obvyklým způsobem neznámý na druhém konci sítě. "Zeptal se mě, jestli mám kamerku a jestli bych ji nechtěla zapnout. Souhlasila jsem, proč ne," říká Eva.
Ještě chvíli si povídali jako by nic, ale pak se rozhovor náhle přesunul na choulostivé téma. "Ptal se mě, jestli už jsem někdy měla kluka. Viděl, že jsem v tričku a chtěl, abych si ho sundala," tvrdí dívka s tím, že byla mírně šokovaná. "Nakonec začal být sprostý, tak jsem ho vymazala," dodává.
Psycholožka: Děti respektují autority
Eva se tedy před pedofilem nesvlékla. Podle policejní psycholožky Ludmily Čírtkové bylo ale mnohem pravděpodobnější, že mu vyhoví. "Někdy se hovoří o takzvaném fenoménu poslušnosti. Pokud dá dospělá osoba v nezvyklé situaci dítěti nějakou instrukci, je normální a bohužel časté, že dítě uposlechne," řekla iDNES.cz Čírtková.
Psycholožka tvrdí, že si lze dítě podmanit díky shodě několika skutečností. "Je třeba, aby oběť byla sama, aby neměla možnost situaci konzultovat. Aktér musí vystupovat autoritativně či se zaštiťovat nějakou institucí, věrohodným titulem a podobně."Fenomén poslušnosti se ale nemusí vyskytovat jen u dětí. Věkově není vůbec omezen. "Znám případ, kdy se cizí muž představil ženě do telefonu jako gynekolog. Prý dělá vyšetření na dálku. Donutil ji, aby se oholila na intimních místech," vzpomíná psycholožka.
Podle Čírtkové by mohla zkušenost s internetovým pedofilem znamenat pro dítě trauma. Je proto nutné, aby reakce rodičů, pokud se to dozví, nebyla obviňující. "Rozhodně se nejedná o jednoduchý zážitek, který se jen tak ztratí v paměti," dodává psycholožka.
Na síti je dětí z webkamer plno
O tom, že jsou pedofilové při natáčení dětí po internetu úspěšní, svědčí i velký počet videí, která se na síti vyskytují. Pro mírně zkušeného uživatele není problém stáhnout takový materiál třeba pomocí P2P klientů, programů na téměř anonymní sdílení souborů.Někteří pedofilové se totiž rádi svými "úlovky" chlubí ostatním. Před mnohými soubory najdeme i krátké údaje: jak se dítě jmenovalo, z jaké země pochází, kolik mu je let nebo jak dlouhý a "úspěšný" byl záznam.
Součástí hodnocení bývá i "kvalita" úkonů, do jakých se dítě podařilo dotlačit. Na některých záznamech dívka jen na chvíli poodhalí hruď, jinde se vysvlékne celá. Vrcholným "úspěchem" pedofila je, když se mu podaří donutit oběť k masturbaci. Přitom si dívky často vstrčí do vagíny i určité předměty.
Jak pedofilové přemlouvají
Na některých videích je viditelný i záznam rozhovoru pedofila s dítětem. Přinášíme ukázku jednoho nich. Chat už je v pokročilé fázi, kdy se pedofil pokouší přesvědčit holčičku, aby se svlékla.iLoveCheese: Ukaž mi je. :-)
finegirl_10: Jsou malé
iLoveCheese: To nevadí. Ukaž!
finegirl_10: Ne
iLoveCheese: Ukaž, jenom trošku
iLoveCheese: Prosím
finegirl_10: Ne
iLoveCheese: Ukaž mi kozičky. :-)
(dívka na vteřinu poodhalí hruď)
iLoveCheese: yeah!
iLoveCheese: A teď broskvičku!
Komentáře
Přehled komentářů
Největší problém pedofilie vidím v tom, že se obě strany nechtějí domluvit. Pedofilové sami se vidí jako vyvolení s určitým posláním. Odpůrci, i když říkají, že jde o nemoc, se k nim chovají jako ke zločincům. Však i zločinec je tak trochu nemocný, jinak by neporušoval zákon a proto by vězení měla být spíš jako ústav pro zdravé než vězení. To, co jsem popsal, připomíná schizofrenii. Tam je situace řekl bych stabilizována. Schizofrenici se dál většinou považují za vyvolené, společnost se k nim dál staví negativně, víceméně, ale už se o nich tolik nepíše. Nejsme tolik atraktivní. Pedofilové, ke své škode. Jsou. A to je další nemalý problém. Média. Nevěřím, že by takovéto jednání bylo někdy povoleno, že by se dotyčný nedostal do konfliktu se zákonem, nanejvýš můžou být zmírněny hranice, co ještě jde a co už nejde, ale nebude se o tom už tolik psát. Stejně jako AIDS není o nic zákeřnější nemoc než rakovina, ale víc se o něm píše a víc se jím straší. No a to je zase zatím všechno.
Je ráno.
(Eduard Nud, 31. 8. 2008 5:47)Neděle. Večer jsem zažil peklo. Už tolik let. Venku si hrají děti. Je tam živo. A já tady. Zavřený. A teď ten počítač do toho. A teď ta pedofilie do toho. Vím. Jste takoví. Bez slitování. Bez citu. Vy za to prostě nemůžete. Děláte si jenom svoji špinavou práci. Jestli si chci stěžovat? Však taky zbavit se vás znamená stát se znovu člověkem. Vím. Vím, jak na to. Takhle ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Já vám nevím
(Eduard Nud, 20. 3. 2008 3:24)Ahoj. Taky nemůžeš usnout? No, jsem dospělý. Ále, to víš. A co jinak? Jak se ti líbí ve škole? Já vim. Ale pindat o počasí je ještě blbější. A co tě teda zajímá? No, mně skoro taky. Hudba. A co jinak? Když ty taky napíšeš jen jedno slovo a šmitec. Kolik je mi? 47. To jsem čekal. Vypadám ale o dost méně. Děti mi hádají i 25. Já vim. Už se mi taky klíží oči. Tak dobrou noc, kotě. Snad se zase někdy uvidíme. Já vim. Kamera. A víš, že ani ne? Opravdu ne. Tak dobře. Já ti to řeknu naostro. Ve svých skoro 50ti jsem už něco viděl, ale spíš než tvoje kozičky a mušlička mě zajímáš ty. Jsi takové moje sluníčko. Nevěříš. Já vím, že nevěříš. Promiň. Za co se omlouvám? Nechtěl jsem na tebe být hrubý. Tak už vážně dobrou noc...... No, a už nenapsala.
Jestli ještě mohu
(Eduard Nud, 14. 5. 2010 5:41)